První kapitola

21. února 2008 v 17:44 | Bohužel Teriiza XD |  ^The dream of love^
"Nechytíš mě! Nechytíííš!" křičí černovláska a utíká mezi padajícím listím. A tu se z poza stromu vynoří kluk. Šťastně se usměje a potom se rozeběhne za utikající dívkou. Ta mezitím doběhne k nevelikýmu jezírku a udýchaně se rozhlíží kolem. Otačí se na všechny strany a snaží se vytušit jakýkoliv nebezpečí. "Ha! A mám tě!" chytne ji do náruče kluk. Dívka vypískne a svalí se na zem. "Tak ty takhle, jo?" usměje se kluk a začne ji lechtat. "Přestaň! Prosííím! Přestaň!" křičí dívka mezi navaly smíchu a snaží se dostat co nejdál od něho. "A budeš už hodná?" přitiskne ji ruce k zemi. "Jo..budu..." řeknehláskem neviňátka a zamrká. "Já tě miluju!" zakroutí hlavou kluk. Potváři jí přeběhne šibalský úsměv, nakloní se k němu a jemně ho líbne na rty. Z její odrthnutí není moc nadšen a tak se znovu přisaje na její rty. Jazykem jí přejede přes dolní ret a když pak lačně otevře ústa, neváhá ani minutu a dobývá se dovnitř.
V té chvíli se obraz dvojice v parku vzdaluje a nahrazuje ji černota. Je noc. Do pokoje skrz okno svítí měsíční paprsky a ozařují postel s dívkou. Je to nemocniční pokoj. Vedle postele je přistavena židle a na ní...Na ní někdo spí. dívka se nepatrně pohne a ztěžka otevře oči. Chvíli kouká do prázdna před sebou a pak její pohled zabloudí k postavě vedle postele. Obličejem jí prolítne nepatrný úsměv plný lásky a bolesti. Chytne se za břicho a v křečovitě se schoulí do klubíčka. "Less...Less!" slyší a něčí ruce ji berou do náruče. "Miku..." vydechne z těžka a obrátí její uslzený oči k němu. "Miku... slib mi..." šeptá, ale nával bolesti ji přeruší. "Less...nemluv... víš přece že se nesmíš namáhat..." sevře ji pevněji Mike a snaží se zadržet slzy. "Miku...." zešeptá Less, dkyž se bolesti trošku uklidní. "Slib mi.. slib mi... že..." po tvářích ji stékají slzy a Mike je chvíli stírá palcem, chvíli polibky. "Nesmíš se uzavřít lásce...Já... přeju si..." rečí a snaží se udržet v klidu. "Přeju si aby jsi byl potom až tu nebudu stále šťastný...." "Less..." vydechne Mike. "Less to neříkej... ty to přežiješ... ty se uzdravíš.. uvidíš... všechno bude dobrý..." Na tváři se ji objeví bolestný úsměv. "Miku..." špitne, ale umlčí ji polibkem. ůMiluju tě..." pošeptá ji, když se od ní odtáhne. "já tebe taky.. já tebe taky..." brečí a zaboří svojí hlavu do jeho tmave mikiny. Něco se zatřpytí a po mikově tváři stéká první slza bolesti.
CRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR..........
No to snad ne... Vystrčím svoji nohu z pod deky a ten otravný přístroj skopnu jednou pro vždy. Sice to udělá očekávanou ránu, ale ten příšerný zvuk nekončí. "Ooo Néééé!!!" zakvílím a vstanu, abych už konečně ukončila ty muka. Jsem teď dokonale probuzená a tak se zvednu a polámaně se odšourám do koupelny. To byl zase jednou sen...
P.S.: Omlouvám se za chyby či nepěkně formulovaný věty, ale tohle jsem už psala po třetí, jelikož mi to blog.cz několikrát vymazal... Děkuju za pochopení ^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama